4.týden

Tak jsem tady po týdnu.Něco málo jsem fotila ale ne každý den jako když jsem dělala 365.
Napřed naše Ančí v nemocnici.Takhle dostávala ATB

Takhle přivítala Nikča mamku když se nám konečně vrátila domů.

A teď tu mám můj noční pohled z okna (opět hokus pokus)

Všude sníh a bílo a na jednom místě v záplavě sněhu je rostlinka co se jí pod sníh nechtělo.

Vikýř na našem kulturáku.

Při zalévání primulek jsem si všimla že jsou ze srdíček

A dneska při dělání oběda jsem našla také srdíčko.Že by mi ty srdíčka konečně nesli trošku štěstí?

Nikolka ve školce a její výtvory na nástěnce

A aby to Andulce nebylo líto tak ještě Andulka mnoha tváří

3.týden

Napřed trošku přírody,

A takhle to dopadlo včera v nemocnici kde je Hanka s Aničkou která má zápal plic.

A jedna z dnešního divadla v kině.Sice nepovedená ale aktuální.

2.týden

Přiznám se že jsem moc nefotila asi to bude tím že počasí mě už nebaví.Ale zase jsem zkoušela kapky
☺prostě mi to nedá.Ale zatím nevím jak na to abych je měla tak jak bych si to  představovala.Stále je to neostré a divné.Ale jednou je snad porazím.

Kousek Nejdku

Naše Ančí se poslední dobou pozoruje v  zrcadle a dokonce to došlo tak daleko že se pusinkuje ☺Mě to baví koukat na ní mám pocit že se tam i hladí.

Koupila jsem si primulky.A zase se musím vrátit k projektu 365,nafotila jsem si je hodněkrát a zase to letělo do koše.Mé nároky na fotku se opravdu posouvají někam jinam a já zjišťuju že fotit prostě neumím nebo prostě nedokážu to tak jak bych chtěla.

1.týden

Tak a máme první týden v tomto roce za sebou a já začínám projekt 52.Napřed sem dám ty moje zlatíčka.

Ančí vaří kašičku.

Niki jde ze školky.

A Terezka u nás na návštěvě.

Pak tady mám náš krásný Nejdek.

Kousek přírody

A kuk z mého okna

Tak první týden mám za sebou.

0.týden

Tak a začínám projekt 52.A protože jsem fotila a nechce se mi čekat až začne první týden tak tu máme týden 0.
Do nového roku vstupujme s láskou té není nikdy dost.

Na silvestra jistě všichni koukali jak to venku hezky blejská.Mě se moc chtělo fotit ale nemůžu otevřít okno kvůli Šerile.Ta tu chvilku běhá( každý rok) s jazykem vyplazeným,klepe se jak ratlík a nakonec končí ve vaně kde jí utěšujeme.

Takže nový rok vítáme v koupelně ale já bych řekla přivítejme ho po staru chlebem a solí.

A nakonec lovy beze zbraní.